Prurez pobytu ve vesnici a na cestach

Jelikoz jsem nenapsal az tak moc z pobytu ve vesnici, doplnim alespon fotografie a par zazitku z nejen z vesnice ale i z cest.

Nize muzete videt hotovou pec,kterou jsme dokoncily s jistym usilim pred mym odjezdem z vesnice. Doufam ze ted uz se z ni minimalne kouri,nebo jak doufam uci se v ni uz kluci pect. Budu jim muset ovsem napsat. Tento pobyt ve vesnici byl plny zazitku jako minule,ale i mnoha dalsich, a myslim ze tentokrat jsem poznal zivot vice ocima mistnich,jak mysli, ceho chteji v zivote dosahnout,nebo jejich preference. Samozrejme jsem chtel videt jejich indiansky zivot, ale mel jsem to stesti i poznat jejich nynejsi vize a preference. Obcas se ukaze par lidi co chteji jen penize a moc nic nechapou,vetsina je ovsem uplne jina. Poznal jsem jak umi resit problemy s uplnym mirem v srdci, jen jakousi vytrvalou demonstraci podstive prace a dobre myslenky,misto nejakeho unahleneho vyboje,ktery bych tu ocekaval. Jedna holcina mi ukazala svoji vizi zivota jak ho vidi oni. Byl jsem prekvapen jak nekteri mladi maji jasno co a jak delat. Pochopil jsem z jejiho povidani,ze take chteji mit zivot ktery obsahuje studium,kontakt s mesty,ale v te dobre uzitecne forme. Ja se tu citim skvele v jejich vesnici a prirode,protoze je to pro me ale nove,oni uz to znaji,proto se divaji dopredu po novych vecech,jak vydelat penize,poznat jine oblasti,a pokud to tak vidi a delaji vicero spoluzaku, dovedl jsem si predstavit ze pro ostatni mlade je to urcita vyzva,hnaci motor, a asi by se citili i uvezneni v zivote jen v dzungli. Je to dano tim myslim,kam tak nejak smeruje vetsina,co je novy trend. Taky je urcite ovlivnuje skola. Nicmene tento trend se da urcite propojit se zachovanim mistniho typu zivota. 

Jednoho dne jsme se vypravily na navstevu vesnicky Alto, a shodou okolnosti pak i do dzungle k vodopadu,ktery by mohl v budoucnu slouzit jako zdroj ciste vody,ktery v tehle vesnici chybi. Jedeme lodi asi 1 h az uplne samote kde bydli jedna rodina. Mistni muz nas bere na cestu do dzungle, a my se zaciname prodirat udolymi s bahnem padlymi stromy,stoupame prudce po ctyrech vlhkou dzungli bez svetla az na jednu horu odkud prameni ,vyvera voda jedne ricky s vodopadem. Nachazi se zde ovsem zajimave misto,kam chodi pit mnoho zvirat,a take se tu proto lovi. Nachazime stopy opic,tapiru i selem na jednom miste,ktere slouzi nejen jako zdroj vody,ale take tu zvirata okusuji jakousi skalu z hliny jako zdroj zivin. Propoceny se prodirame az k vodopadu,aby nas krasne svlazil studenou vodou tohoto mista,ktere obcas slouzi i na ritualy. Po nekolika hodinach se navracime zpet,mijime misto kde jeden z muzu pred jednim dnem strelil jaguara,mijime obrovske stromy a spoustu maskovanych rostlin ktere se pouzivaji snad ke vsemu. Nekolik hodin plavby lodi a jsme temer doma. reka je opet nevyspitatelna,cestou tam proti proudu dreme,zpatky po deste jedem jak po masle. O vyletech po dzungli povypravim tez doma,musim si prece neco nechat na povidani.

Pec je hotova !

Foto vyse: Navsteva vesnice Alto, priprava Chili papricek po indiansku, Prukopnici u vodopadu.

Nasleduje louceni se zivotem a prateli,s kterymi jsme tentokrat leccos prekonali,a udelali i dost prace,zkusenost tentokrat urcite vyzivna a opet z jineho pohledu na mistni zivot,mozna o dost realnejsiho pohledu. Po mesici si clovek zvykne na zdejsi zivot ,zaradi mezi mistni, pojme mistni atmosferu,mozna i par slov jejich jazyka, aby se zase loucil a preladoval na cestu. Jak rikaji Asi es! Tak to je !

Vyrazil jsem tedy na cesty z kterych jste videli nejake foto,mezi amazonskymi mesty a prelety,zaridit spousty veci.

Z dzungle do dzungle,nekdy civilizovane,nekdy vesnice,bylo toho tolik,ze ani nemam cas o tom psat,ale spise veci organizacni. I kdyz tuhle jsem se plavil po rece Ucayali na jedne komercni mistni lodi,nevedic ze mam narozeniny,protoze nemam pojeti o case vicemene. Mijime obrovske lode drevarskych spolecnosti,vyvazejicich obri kmeny stromu,obcas i naftarske lode,ale hlavne i male vesnice, se svymi obyvateli kmene Shipibo. Obcas prirazime ke brehu,ale mistni se az tak nedivi z belocha,tito maji vestsi zkusenost s cizinci po vicero let. Atak dorazime ke brehu jedne vesnice,kam jdu hledat jednoho cloveka,vitaji me mistni zeny v krojich a se spoustou koralu a latech mistni kultury na prodej. Oni se me neboji,na to nejsem zvyklej ! Navic jsem vitanej,no hlavne abych neco koupil,ze. Ale proc ne zachovali sve tradive a to je super! Travim dva krasne dny u jineho kmene v dzungli kde maj i papousky a sve tradicni umeni ! Jeden den kdy mi prisli zeny nabidnout sve veci v taskach,se behem peti minut jedno misto promenilo doslova v jarmark a ted si vyberte abyste moc neutratily,a zaroven neurazily!

Na lodi na rece Ucayali...vetsinou ovsem na strese...

Zeny ve vesnici kmene Shipibo nabizeji sve vyrobky...

Foto z prvnich preletu nad krasnou, zeleneou,divoukou Amazonii...

Presunul jsem se letadlem do jine oblasti za par ukoly,tentokrat jsem leteli na hranici uplne divokych oblasti dzungle,kde se ani vlastne nevi zda tam nekdo zije ci ne. Nedotcena dzungle na mile daleko,pod nami se krouti obri reky,laguny, zelene mocaly se vsemoznym zivotem tam dole. Letadlo trochu hazi,pac pobliz nas je bourka a zrejme vlny vzduchu zasahuji az sem,mame jedno mezipristani na louce,a uz se opet vzasime s cesnou do oblak a to doslova. Po nekolika dalsich mistech a prejezdu krasnou dzungli toyotou 4x4 pres uzemi kmene ashaninka se dostavam na rozhrani dalsich kmenu a take do mesta na rozhrani kde zacina dzungle. Stoupame autobusem a vjizdime az do Andskych velehor mesta Huancayo v 3250 m,odkud vas prozatim srdecne zdravim !